Yen | den šestý a sedmý

Úterý se vždycky nese v podobném duchu jako pondělí, člověk má pocit, že má ještě energii z víkendu. Inu, jestli jí ráno opravdu má, tak večer tedy definitivně ne. Minimálně po jedné z mých typických kombinací trénink před tréninkem-let na trénink-trénink-lez z tréninku :D Abych se nenudila, projistotu ještě uklidím a kdesi cosi. Co mě ale vážně překvapilo - přestože se vyrubu do mrtva, ráno jsem až na pár ztuhlých kloubů v půl sedmé svěží, což je značně podezřelé mě i mému okolí. Okej, okej, tělo má málo, tak mu přidáme. Je tu jedna choreografie, kterou se musím doučit a mám na to dnešní dopoledne a možná tak hodinu dvě večer, abych zítra na tréninku nebyla za idiota jako minule. Well, hard times require dancing, a lot of it. Dneska mě dokonce čeká nějaký ten sociální život ve formě návštěv, rozdat suvenýry, ukázat fotky, přeříkat básničku o Peru a pěkně zase šupajdit domů na parkety. Taky bych mohla něco dobrého uvařit, naše bazalka se tváří, že pokud ji někdo brzy neostříhá, začne toho natahování mít plné zuby.

Y