den osmý

9. květen 2013 | 10.50 |
blog › 
den osmý

Moc by mě zajímalo, co je tak magického na půl sedmé ráno. Lépeřečeno CO se v tuto hodinu děje, že prostě MUSÍM být vzhůru za každých okolností? Jestli se tím někdo baví každý den před prací, ať toho okamžitě nechá, neboť ohrožuje můj "zdravý" rozum.

Včera jsem překvapila v práci jednu milou osůbku, kterou jsem na vlastní oči neviděla snad půl roku. Nedopustím, aby se tak stalo znova, ať z nehynoucí lásky, kterou k ní chovám, nebo kvůli té vynikající kávě, kterou umí vařit, radost pohledět. Jsem ráda, že tyhle milující bezelstný bytůstky mám, bez nich by ten život stál za dvě věci. Víc napsat nechci, chci si ten něžnej pocit nechat převalovat v sobě a těšit se jím.

Večer byl místy i docela vtipný. Vždycky mě zaskočí, jakou mají ženy z východu vyřídilku, prořízlá ústa, která artikulují přesně to, co se jim honí hlavou. A fakt to řeknou, a řeknou to tak, že na ně nevěřícně zíráte. "Ty jsi krásná holka, máš nádhernej zadek, kdyby sis trochu udělala vlasy, můžeš mít koho chceš..." V této fázi zavřete ústa a pomalu otočíte hlavu vpravo směrem k místu, kde zrovna sedí váš přítel a čumí na slečnu jak puk do té chvíle, než slečna začně podobným stylem propírat i jeho. Všechno to samozřejmě beru s rezervou, ale kdo má pak ty chlapy utěšovat, že mi opravdu nevadí, když nevydělává dvě stě tisíc měsíčně....Ty holky maj prostě jasno. Chtěj se mít dobře, mít pěknýho chlapa, kterej jim bude kupovat na co si vzpomenou a ony ho za to budou mít rády...dokud nepřijde jiný, který má víc. Nejspíš se to učej už od mala doma, aby v tom pak uměly takhle sebejistě plavat. Tahle jejich cílevědomost a sebejistota je zároveň velice sexy,  takže si dokážu představit, že to celý krásně funguje. Respektuju to a svym způsobem i závidim. Už chápu, kde u nás, ostatních holek, vzniká problém, když občas pochybujeme, přemítáme a trápíme se na téma láska, věrnost, partnerství. Vzniká přesně v tu chvíli, kdy to vůbec začneme dělat. Ale co holt, jednou jsme se narodily jako citlivý bytosti, který pravý emoce nutně k životu potřebujou, narozdíl od nový kabelky od Gucciho. Když tak o tom přemýšlim, ve výsledku je stejně pěknej bordel v tom i onom :D

Vzpomínám si, že na mě včera v hospodě trochu táhlo, ale nemyslim si, že by to měl být důvod, proč mě najednou místo pravé (včerejší trénink) kyčle bolí levá. Budeme třeba tvrdit, že se mi tam v noci přelily ty vypitý piva. Celkem pochopitelná příčina, vzhledem k jejich počtu a velice decentní večeři. Tak jako tak to budu muset rozhýbat, večer chci vydržet tři hodiny před zrcadlem, čemuž se tělíčko bude muset přizpůsobit, ať už prudí která kyčel chce. Naučit se choreografii mi včera trvalo hodinu dvacet, což je docela pěknej čas, tak si to akorát zopakuju a můžeme frčet dál. Večer jsme chtěly s holkama na víno, kam bych opravdu vzhledem k nějakýmu obnovování přátelských vazeb měla jít a jestli se v pátek zase vzbudim v půl sedmý, začnu si myslet, že se mnou není něco v pořádku....teda něco, o čem jsem zatím nevěděla.

Konečně jsem taky viděla ocka, vypadá velice spokojeně, dělá mi radost. Vydržel celý dvě hodiny poslouchat vyprávění o naší cestě za oceán a dokonce se i statečně popasoval s těma tisícema fotek, co jsem tam nacvakala. Co se tátovi musí nechat, umí nejlepší pečený kuře na světě a já se jím vždycky úspěšně přežeru tak, že se horko těžko zvednu z lavice. Tátovo kuře má prokazatelně léčivý účinky - jakmile ho má člověk v žaludku, cítí se mnohem lépe, ať už ho trápí cokoliv. Vždycky mi u táty dojde, že jsem s místem bydliště dost výrazně změnila i stravu. Maso totiž až na nějakou tu rybu občas nekupuju a nevařim, je ze mě momentálně celkem úspěšnej vegetarián a ani to nijak nebolí. Buřt jednou za měsíc nepovažuju za konzumaci masa. Vlastně se cítím líp, mám lepší kondici a co mě překvapilo - pít dokážu úplně stejně, jako když jsem jedla ve většim i maso. Kdo chce důkaz, ať si to vyzkouší sám, zkušenost je nepřenosná.

Středu teda považuju za fajn den a čtvrtek prostě udělám podobně. Koupim domu nějaký dobrůtky a všechno bude cajk.

Co mě začíná lehce znepokojovat, je blížící se nov.

BTW. dneska je čtvrtek, máme volno, půjdeme na procházku?

Y

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář