Yen | Yenas Mosaic

Život je jako voda - jediná jistota je, že se stále mění. Jednou bouřlivě razí cestu na povrch skrze zemi a skálu, víří písky v temných hlubinách oceánů, líně plyne krajinou vstříc mořím nebo staví bílé hory z ledu, jindy se v krystalech něžně snáší na naše zaneprázdněné hlavy. Můžeme se snažit ji zadržet a nebo se jí poddat a užívat si tu šíleně vzrušující jízdu, nebezpečnou svou nepředvídatelností. Pak se vám taky může stát, že vás známí nepoznaj, když stojíte naproti nim. To nevadí. Příště možná vy nepoznáte je. A bude to tak dobře, protože pohyb je esencí života. Pohyb a láska, která je nad tím vším a zároveň součástí a podstatou všeho.

Samhain je pro mě vždy časem zastavení, jako kdybych se vymanila ze silného proudu dění a najednou se vznášela mimo prostor a čas, mrkajíc do tmy změkčené světlem svíček, do ticha s tlumenými ozvěnami. 

Někdy mívám pocit, že život je důkladně propracovaná počítačová hra. Jeden den cvičím na rehabilitaci, další se houpu na lodi a pozoruji velryby, třetí den sedím v autě zaseknutém uprostřed islandské řeky na konci světa, další v sukýnce na pohovoru a po mrknutí oka jsem na koncertu Metallicy na Výstavišti. Počkat, ne, ten je až v dalším levelu, dnes večer...

 Léta pro mě mívají kromě teplého počasí svůj zvláštní význam, takovej pravidelnej životní bonus. Popsala bych to slovy "tady máš kočičko, aby ses náhodou nenudila". 

Myslela jsem si, že to bude horší. Ale mám najednou spoustu času - na sebe, na ostatní, na jiné věci.